Dnes k nám zavítal expert na středověk, pedagog dvou vysokých škol a vášnivý historik, Dr. Antonín Kadlec. Jeho přednáška, kterou vedl mistrovsky a se zápalem, byla o středověké zbroji, přilbách, kyrysech, rytířském obleku a o kouzlu nápisů na těchto relikviích. Pan Kadlec, jenž měl příjemné vystupování, věděl, o čem mluví, a zároveň zapojoval posluchače do diskuse zajímavými otázkami k zamyšlení.

Já osobně jsem se dozvěděl o druzích rytířských helem, což je téma, které mi bylo do nedávné chvíle cizí. Dozvěděl jsem se, že existují helmy závodní a ty, se kterými se míří do boje – jejich rozdíl spočívá jak ve vzhledu, tak i ve váze. Teď už vím i to, jaké funkce měla středověká výzbroj. Kromě svého hlavního úkolu – chránit rytíře před nebezpečnými ranami – měla také informovat ostatní lidi o společenském a majetkovém postavení rytíře. Měla zdůraznit jeho šlechetnost a jedinečnost, jelikož se vyráběly i unikátní kusy pro jednotlivé zákazníky.

Co se týče různých znaků či symbolů na výzbroji, mohlo se jednat o velmi rozmanité znaky, které mohou vyprávět jedinečné příběhy. Podle těchto znaků či kreseb se můžeme dozvědět, kde rytíř bojoval, jaká města dobýval, do koho byl zamilován, jakému panovníkovi byl věrný, jak hluboký vztah měl k Bohu – zkrátka jeho výzbroj mohla povědět celou řadu faktů o jeho osobnosti. To mě velice zaujalo. Na přednášce jsem ihned začal představovat vymyšleného rytíře, který bojuje za nějakého panovníka, dobývá určité osady či osídlení a všude kolem sebe šíří spravedlnost a lásku. Pomyslel jsem si, že takový muž – opravdový rytíř – si zaslouží víc než kvalitní výzbroj.

Skutečnost, že každý takový rytíř měl ve svém srdci jen jednu milovanou ženu, mě doslova motivovala. Nesčetné množství možných příběhů, jež mohl takový rytíř prožít, zahltilo moji hlavu. Důraz tomu přidává i to, že těch rytířů nebylo málo, a myslím si, že by přineslo nesmírný užitek, kdyby si každý rytíř své příběhy, skutky a zkušenosti zapisoval do diáře. V něm by každá kapitola a každý příběh učil člověka něčemu novému a předával mu poznání urozeného muže. Kdyby se všechny tyto knihy sebraly na jedno místo, byla by to obrovská knihovna představující bohatství nevídaného rozsahu. Bylo by to rozsáhlé seskupení hodnot, které by mohlo být základem výuky o chování – jak pro nejmenší, tak i pro dospívající mladé lidi.

Díky této knihovně by mohla vyrůst nevídaně vzdělaná generace – a nejen jedna. Taková knihovna by získala ochranu na nejvyšší možné úrovni a představovala by něco víc než národní bohatství – byla by to hodnota nadnárodní, celosvětová. Lidstvo by udělalo velký skok dopředu. Tato přednáška mi přišla velmi prospěšná a mě osobně motivovala ke čtení různých eposů a rytířských příběhů.

Mirokhin Artem, 1. L